Jdi na obsah Jdi na menu
 


VI. HANÁCKÁ NÁRODNÍ VÝSTAVA PSŮ - 8.1.2011 OLOMOUC

8. 1. 2011

 

         V 5h ráno jsme vyrazili směr Olomouc. Jelikož jezdíme v ustáleném složení, přijela za námi i Bára s Aishou Hali Gali, bohužel bez přítele Romana, kterého skolilo nachlazení.. Počasí v předchozích dnech nás vystrašilo ledovkou, takže obavy z jízdy byly na místě. Naštěstí silnice byly hlavně mokré po dešti a na Vysočině padala mrznoucí mlha. Vše jsme zvládli a po třech hodinách byli u Výstaviště Flora Olomouc.

          Našli jsme nám určený pavilon G a jeho velikost nás překvapila. Byl to snad nejmenší pavilon na výstavišti. Nejdříve jsme si šli obhlédnout vnitřek a při pohledu na malé kruhy a všudypřítomná velká plemena (bernardýn, německá doga, landseer atd.) nás jímala hrůza. Naše časová rezerva byla sice velká, ale u kruhu, kde byli HW, už místo nebylo. Našli jsme tedy kousek volného placu u vedlejšího kruhu a rozložili náš výstavní tábor. Dantes s Aishou čekali zatím v autě. Ještě že tak, neb vyřízení vstupních formalit, rozložení tábora a velký nedostatek místa by byl s nimi opravdu problém. Takže v klidu čekali, až se pro ně vrátíme.

       Před posouzením HW byli dle seznamu u kruhu jen Brazilské fily v počtu 10 zástupců. Pan rozhodčí Miroslav Václavík začal opravdu přesně v 9,30h své posuzování. K našemu nadšení byl ve svém úsudku hodně svižný a tak zanedlouho nastupovali do kruhu hovawarti. Třída dorostu, mladých,mezitřída a třída otevřená nabízela celkem 17 hovawartů a my jsme pozorovali posuzování. Na  stupních vítězů se umísťovali nádherní psi. K naší radosti to byli plaváci.  Mezitím za námi z Beskyd dorazila i kamarádka Ivča, která má doma Árnyho (Cuba z Pískových dolů) a již aktivně nevystavuje. Bylo to milé setkání po roční pauze. Společně jsme probrali novinky, nadále pozorovali jedince v kruhu a čas letěl. Najednou bylo posouzeno a nastával náš čas na nástup do třídy vítězů. Pročísla jsem Dantíka a snažila jsem se najít si cestičku směrem ke kruhu. Pro velký zájem návštěvníků to bylo opravdu nelehké. Zabralo až důrazné „zdovolením – potřebuji projít do kruhu“. Společně s námi do kruhu nastoupil plavý Bond Černý vítr a černoznakatý Chivas z Budské samoty. Pan rozhodčí se s námi všemi mile přivítal podáním ruky a vyzval nás na 2 kolečka běhu. Dantík se snažil, měl prima náladu a tak jsme si pěkně zaběhali. Pak byl čas na jednotlivé posouzení. Ukázání zubů, posouzení v postoji, běh na rovince a už se diktovali posudky. Šli jsme na řadu jako druzí. Dantík poslušně vše ukázal a v postoji stál jak socha. Měla jsem radost, že se líbí a diktování posudku bylo potěšující. Nakonec jsme byli ohodnocení známkou Výborný a čekali jsme na další rozhodnutí. Když byl posouzen i Chivas, nechal nás pan rozhodčí opět proběhnout a pak nás všechny okouknul v postoji hezky všechny tři vedle sebe. Divákům sdělil své hodnocení a začal určovat pořadí. Třetí skončil Bond Černý vítr – V3, pak ukázal na Chivase z Budské samoty a udělil mu V2, res. CAC a jelikož už tam nebyl nikdo jiný, došlo nám, že jsme vyhráli a dostali jsme V1 CAC. Hurááá. Naše radost byla opravdu velká, neb konkurence obou zástupců ve třídě byla veliká.

     Poté jsme na vyzvání pana rozhodčího počkali v kruhu na vítěze z jednotlivých tříd a začal boj o Národního vítěze. Všichni jsme byli plavé barvy. Diváci pozorovali a pan rozhodčí také. Nakonec sdělil divákům svůj verdikt a ukázal na Dantese !!! Hurááááá…máme tedy i Národního vítěze. Pak jsme si šli chvíli odpočinout a do kruhu nastupovali na své posouzení fenky. Užívali jsme si naší radost za kruhem, kamarádi nám přišli gratulovat a tak čas rychle ubíhal. A už nastupovala naše kamarádka Bára s Aishou Hali Gali do třídy otevřené. Sešly se celkem 4. Průběh posouzení stejný jako u nás, fandili jsme Báře a drželi palce. Hodnocení Výborná nám udělalo velkou radost. A běh o umístění…bylo to napnuté až do konce, Aisha běhala s plavou fenkou Ketty a nakonec si zaslouženě vyběhala první místo a V1 CAC. Huráááá !! Pak se šla na chvíli schovat za kruh a pozorovala svojí mamku Halku Barte Prim, jak bojuje ve třídě vítězů. Jóóóó, Halka vyhrála a dostala V1 CAC. Jelikož fenky v ostatních třídách nedostaly titul CAC, běh o Národního vítěze – feny si rozdala mamka s dcerou. A dle hesla „mládí vpřed“ vyhrála Aisha Hali Gali…jupíííííí, Bára s Aishou si odnášejí vytouženého NV. Nyní nastává zajímavá situace, boj o BOBa, ve kterém se utkají oba NV a Nej. mladý jedinec. Takže jsme si společně s Bárou a našimi zlatíčky šli zaběhat do kruhu. Společně s námi běhal i Dayton Sun z Brzáneckých vinohradů, plaváček od naší kamarádky Radky Jindrákové. Zajímavé složení ! Pan Václavík se rozhoduje a nakonec ukazuje na Dantíka. Jupíííííí, získáváme i BOBíka. Děkujeme moc za vřelé gratulace v kruhu od našich kamarádů a pak i za kruhem. Takže naše dnešní výprava byla maximálně úspěšná. Všichni máme velkou radost a jdeme to s Bárou oslavit stopičkou medoviny. Manžel bohužel nemůže, jelikož je náš dvorní výstavní řidič. Velkou radost volá Bára i marodovi Romanovi domů. Společně si jdeme nechat náš dnešní úspěch zapsat do PP, dostáváme pohár za NV a je nám sděleno, že pohár za BOBa dostane Dantík až po účasti v závěrečném defilé II.FCI skupiny. Takže musíme čekat do 16h. Čas si krátíme prohlídkou stánků, Bára kupuje Aishulce nové  výstavní kožené vodítko, já Dantíkovi veliké sušené chrupky a samozřejmě necháme naše zlatíčka i proběhnout na vodítkách v přilehlém parku. Jen škoda, že jsou zavřeny místní skleníky v Botanické zahradě, ubíhal by nám čas rychleji. Pak necháváme v klidu odpočívat hafíky v autě, manžel se dobrovolně ujímá hlídače a jako řidič si zaslouženě schrupne. My s Bárou jdeme na prohlídku hlavního pavilonu A a pozorujeme posuzování dalších plemen a přípravu pavilonu na závěrečné soutěže.

     Když se blíží čas nástupu II. FCI skupiny, probouzím Dantíka a přicházíme do pavilonu A. Všude je opravdu plno psů a lidí, Dantes vzorně čeká v předkruhu, kde se rovnají všichni BOBíci z II. Skupiny. Jelikož je tato třída nejvíce obsazená, není za chvíli místečko volné.Čekání si krátíme hovorem s neznámou paní za kruhem, které se Dantes moc líbí, vypráví nám, že taky kdysi měla hovawarta a že je mu Dantík moc podobný. Zájem nás potěšil. A už nastupujeme do hlavního kruhu, všude jsou květiny a běh po koberci některým hafíkům činí potíže. Dantes krásně běží, lidi tleskají a to se mu moc líbí. Před sebou máme fenku velkého černého teriéra a za námi běží fenka velkého černého knírače, takže zlatý mezi černými. Pan rozhodčí Mravík se rozhoduje, koho vybere do užšího výběru. A jak je to obvyklé, vybírá si plemena většího vzrůstu než je hovawart. Takže Španělský mastin, Bulmastif, Bernardýn. Nám všem dalším je poděkováno za účast a při výstupu z kruhu dostáváme krásný zlatý pohár.

     Pak ještě nutné vyvenčení hafíků a jede se domů. V autě je veselo, radost z nás čiší a tak probíráme zážitky. Cesta nám utíká celkem rychle, zastavujeme na benzínce pro vyvenčení a protažení hafíků i paniček, Dantík mě vesele táhne do sněhu a jelikož mám na nohou jen tenisky, za chvíli mám sníh snad všude. Pro velké pobavení kamarádky Báry jsme ochotní udělat cokoliv. Ráno jsem na benzínce udělala roznožku na namrzlé dlažbě, večer zase zapadla holýma nohama do sněhu. No co, sranda musí bejt, že? Cestou k domovu nám obzor zaplňuje hustá mlha, jedeme skoro krokem, začíná se dělat ledovka. Chudák Bára musí ještě jet 20km k domovu.

     Až na obrovský nával ve výstavní hale se nám výstava líbila a vezeme si domů plno radosti.        

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA