Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mezinárodní výstava psů Litoměřice 20.5.2007

20. 5. 2007

MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA PSŮ - LITOMĚŘICE
20 05 2007

Od rána, co vyšel Dantes z kotce byl doslova k nepoznání. Lítal po zahradě, byl neklidný a zvědavý. Nevím,čím to bylo. Snad tím, že starší paníček se chystal na odjezd na Školu v přírodě, či jeho účastí na výstavě.
Po cestě jsme dovezli Arnošta na nádraží a pak pokračovali do Litoměřic. Bylo sedm hodin ráno. Po dojezdu do Litoměřic, jsme hledali místo na zaparkování. Měli jsme štěstí, našli jsme ho nedaleko vchodu. Když jsme vysedali a Dantes vyskočil z kufru auta, najednou zatáhl a vysmekl se z obojku. Začal si běhat mezi auty na parkovišti a jednou i na vedlejší silnici. Volali jsme z celých plic...Dantesi...ke mně....no Dantes se nenechal v prohlídce Litoměřic rušit. Už jsem dostávala šok i strach, aby ho něco nepřejelo. Nakonec se mi ho podařilo přivolat. Měla jsem co dělat, abych ho za přivolání pochválila, raději bych mu vyčinila. Říkala jsem si...no to nám to pěkně začíná !!!
Poté jsme si vyzvedli úvodní dokumenty, prošli veterinární prohlídkou a jali se hledat náš kruh. No mapka sice ukazovala, v kterých místech by se měl nacházet, ale když jsme došli na místo, kde jsme měli dojem, že by měl být... žádný informační návod není dokonalý. No aspoň jsem věděla, že po nás mají vystavovat Šarplaninci, takže když jsem u jednoho kruhu viděla tyto jedince, měli jsme i náš kruh č. 25.
Bylo osm hodin ráno, takže jsme odpočívali na lavičce a já připravovala Dantese. Ale jak už jsem psala, byl skoro k nezvládnutí, pořád k něčemu a někomu čuchal, táhnul za vodítko atd. Pak jsme si zkusili běh v kruhu nanečisto. Kruh byl sice takový romantický...kámen a borovice uprostřed a u toho výstavní stan, ale místa na pořádné rozběhnutí tam bylo pomálu. No aspoň si to Dantes očuchal, říkala jsem si. No čas utekl a nadešel okamžik našeho vystavování. Seřadili jsme se do kruhu, bylo nás tentokrát 5 kousků :-)). My jsme měli poslední číslo 1991 a tak jsme byli na konci řady. Pak rozhodčí Havelka Tibor ze Slovenska byl sympatický a hned se ujal své role posuzovatele. Přišly na řadu zuby. Docela nezvykle si pan rozhodčí prohlížel zuby z uctivé vzdálenosti. Dantes sice bezproblémů ukázal skus i boční zuby, jen to otevření celé tlamy nám dělalo a dělá problémky, a tak jsme to museli párkrát opakovat, aby pan rozhodčí viděl vše dokonale. Pak jsme si zkusili společný běh v kruhu a šlo se na posuzování běhu a pak i v postoji. Běh se nám ze začátku moc nedařil, Dantese vykolejili šarplaninci za kruhovou páskou, vrčeli na něj a tak běhal tu skok sem, tu tam. Tak nám pan rozhodčí, který tuto situaci viděl i slyšel, dal ještě jednu možnost předvést běh. To už bylo lepší. V postoji Dantes vydržel stát v pohodě. Pak jsme ještě jednou provedli společný klus po kruhu a pan rozhodčí zadumaně rozmýšlel o pořadí. Kdyby se mě někdo dotknul, asi by dostal elektrický výboj, jak jsem byla napnutá. Byla jsem si vědoma Dantesova rozpoložení od rána a tak jsem jen v skrytu duše doufala, že to nikdo moc nezpozoroval.
Pan rozhodčí přehazoval jednotlivé účastníky našeho kruhu, jen my stále stáli na posledním místě v řadě. Říkala jsem si, no což, ukázali jsme co jsme mohli a teď se děj vůle boží :-)) Najednou pan rozhodčí začal odpočítávat....5,4,3,2,...1 CAJC.......To poslední číslo patřilo nám !!!!! Já samou radostí a neskrývaným dojetím jsem zdvihla ruku k nebi a zvolala...HURÁÁÁÁÁÁ !!!!!! Bylo to skoro jako na fotbale, když dají gól, ale já to opravdu nečekala, jen někde ve skrytu duše doufala. Je mi jasné, že to možná nebylo podle výstavní etikety, ale bylo to bezprostřední. Slzy mi tekly po tváři a Dantes mi skočil do náruče. Hned vedle kruhu stála i naše cvičitelka Markéta, která nás hned volala.....holka po cem....jste šikulové....no a dojetí pokračovalo. Hodně jsem oceňovala, že pan rozhodčí už před vyhlášením výsledků řekl o každém psovi, co se mu líbí a k čemu má výhrady. Pogratuloval všem účastníkům a nám ještě řekl....Vy si na papíry počkáte až do konce....no vůbec nám to nevadilo :-)))) Pak jsme přijímali plno gratulací, za které všem moc děkujeme a vážíme si jich. Též děkujeme za milou a hodně potřebnou podporu Brdovým a Coddýskovi, kteří se mně snažili v kruhu uklidňovat. Odměnou jim bylo skoro rozplakání paní Brdové :-))) Též naše chovatelka Radka byla naším přínosným rádcem i gratulantem.
Pak nastupoval do třídy otevřené Coddys Gora Monte, náš starší bráška a vyběhal si krásnou známku Výborná. V kruhu mladých fen byla i Dantesova sestra Drew Marry Gora Monte, která si krásným předvedením získala Výborná 2. Pak jsme čekali na závěrečný boj o BOBA. Když jsme nastoupili do kruhu a začali společný běh, všichni přihlížející začali tleskat včetně pana rozhodčího. Bylo to velmi příjemné. Pak pan rozhodčí přemýšlel a nakonec vybral veterána Haska Gasko Prim a udělil mu titul BOB.
Pak jsme ještě nechali Dantesovi zapsat jeho krásný úspěch do rodokmenu a vyzvedli i krásnou medaili za titul CAJC ČR. Nakoupili uzené ucho jako Dantesovu odměnu, pak i čínku na nácvik aportu a paníček Dantesovi zakoupil krásné kožené vodítko se slovy....No zasloužíš si ho...ty náš šampione :-))). Jelikož bylo hodně horko a nás už bolelo snad všechno, dali jsme se na cestu k domovu. Večer jsme si doma na terase otevřeli červené vínko na počest Dantese a završili tak zase jeden krásný den s naším Dantesem.