Jdi na obsah Jdi na menu
 


2x NVP Lučenec 14.9. - 15.9.2013

24. 9. 2013

Vyjeli jsme za hranice naší republiky, tentokrát na Slovensko. V pátek jsme sbalili vše potřebné a hlavně naše oba hafíky a vyrazili jsme za dobrodružstvím. Počasí nebylo zrovna ukázkové, časté dešťové přeháňky nás doprovázely, ale nakonec jsme okolo 17hod. přijeli do Lučence. Ubytování jsme hledali až na místě a usmálo se na nás štěstí v Penzionu U Josefa, kde nám vyšli vstříc, i když Dantes s Enčou spinkali v autě. Ale jsou zvyklí a tak to vzali v pohodě. V sobotu ráno nás probudil usilovný déšť. Co se dá dělat, musíme vystavovat. Celá výstava byla v rozlehlém městském parku vzdáleném od našeho ubytování asi 5min. jízdy autem. Ovšem v 8hod. už byly okolní ulice plné aut, tudíž parkování obtížné, ale tak nás nakonec naposunovali až na nevzdálenější plac. V dešti jsme prošli celý park, cesty přírodní, tudíž blátivé a tak jsme ke kruhu přišli místo s plavým psem, lehce znakatým od bahna a na Enče to naštěstí nebylo tolik vidět. Vysušila jsem oba dva ručníkem a šup s nimi do kennelky. Byla jsem opět ráda, že mají svůj domeček a nemusí čekat na dešti. Úvodní formality ohledně výstavy jsem zařizovala pod deštníkem. Našli jsme si místo pod velkou lípou, takže prudký déšť byl k nám přívětivější.

V 9,15 h začalo posuzování. Před hw bylo jen jedno plemeno o 6 jedincích. Šup, hup a už byli hovíci na řadě. U psů byl v každé třídě jeden jedinec až na třídu šampionů. Tam jsme byli my a hw plavák z Ukrajiny. Naběhli jsme k maďarské rozhodčí s úsměvem, i když nás voda trochu upravila. Já jak po čerstvé sprše, Dantes jak po plavání. Ale co naplat, musíme se překonat a předvést se v tom nejlepším světle. Dantes pěkně spolupracoval a tak posudek kratší než jeho ocásek byl na světě. Čekali jsme jak dopadne posouzení konkurenta a pak závěrečný běh o pořadí. Joj, skončili jsme druzí se známkou Výborný 2 bez zadání titulu Res. CAC. Důvod nám sdělen nebyl. Mrzelo mě, že komunikace s paní rozhodčí byla tak komplikovaná. Překladatelka fungovala jen na posudek...2 věty...ale přímá komunikace nebyla. Paní rozhodčí byla nervozní z deště....co naděláme že ?

Nooo, gratulace vítězi a běžíme za klukama za kruh. Beru si Enninku a vyrážíme bojovat do mezitřídy fen se 2 konkurentkami. Enninka zvesela, krásně rozpohybovaná naběhla přímo před paní rozhodčí. Posudek opět kratký a už už běžíme finálový běh o pořadí....huráááá zadařilo se, Enninka si vyběhala za prudkého deště ocenění

Výborná 1, titul CAC

 Joj, radost veliká vzhledem k okolnostem. Předávám Enninku klukům a jdu si pro posudek. Noo pak ještě byla třída otevřená a šampionů po 1 fence. Rychlost posouzení veliká a v tom na mě Ondra volá...mamííí běžíte znova s Enčou....nechávám posudek posudkem a už beru Enču a ta s radostí, co se bude dít běží k vítězům ze tříd v boji o BOBa. Noooo, tento titul unikl o vlásek, protože ho dostal pes ze šampionů a hned poté povídá paní rozhodčí, že běh o nejlepší v sexu (titul BOS) se nepoběží, že ona si už dávno vybrala a ukázala na naší Enninku !!! Radost obrovská, diváci i konkurenti se radují s námi, gratulují a Enninka všechny oblizuje !!!

Udělen titul BOS (Best of sex) - nejlepší fena 

Táák a je dobojováno ! Nakonec se dařilo, však nás znáte, na všem hledáme to pěkné, takže zapomínáme na déšť, na nervozní paní rozhodčí a radujeme se i se slovenskými vystavovateli, kteří nám přišli gratulovat a pochválit oba dva naše chlupaté miláčky. 

Nedělní opáčko bylo již za lepšího počasí, slunečno, docela i teplo. Park byl po sobotním dešti hodně podmáčený, změnili jsme místo s kruhem a tentokrát byl malý a ještě v něm stál strom.... Před námi v kruhu mělo být opět jedno plemeno o 6 jedincím, ale ti, ač stojící za kruhem, nenastoupili do kruhu na posouzení k paní rozhodčí Anna Brankovič ze Srbska. To jsme ještě netušili, co bude...Hovawarti nastoupili ve stejném složení jako v sobotu. První pes v mezitřídě, v sobotu s CACem, dnes odchází s VD..., pes v otevřené to samé...VD...naše udivení nebralo konce...jsme bojovníci a tak nastupujeme opět s Dantíkem do šampionů společně s ukrajinským plavým psem. Snažíme se co nám síly stačí, Dantes předvedl krásný běh, postoj, ani náznak nějaké nervozity.....a tak posudek bohužel diktován v angličtině a nepřekládám přítomnou překladatelkou nebyl, tak jsme netušili co se líbí, či co nelíbí....ještě jeden běh v kruhu a samostatný postoj a je to, ocenění

Výborný 1 bez zadání titulu

Opět jsem vznesla dotaz za vedoucí kruhu, překladatelku, proč nám titul zadán nebyl...paní rozhodčí pokrčila rameny a vykázala nás ve slušnosti z kruhu.... na podanou ruku na začátku i na konci vůbec nereagovala, měla jsem z toho opravdu divné pocity....když se rozhodčí něco nelíbí, titul nezadá a sdělí proč tomu tak je...tady nebylo nic. Diváci za kruhem kroutili hlavou, nevěřili, stejně jako my. Konkurent dostal VD2. Natupoval po nás ještě veterán a ač Interšampion a supr kondici odcházel také s VD. Nevěříme, lidé se rozčilují, nic platné. 

Nastupují feny.....nyní jsme přihlásili Enninku do třídy otevřené...mezitřída složená ze 3 fenek....tak tady se našla nakonec vítězka, jediná oceněná titulem CAC a tak jí byl zároveň na konci zadán i titul BOB. Ostatní 2 fenky odcházely oceněné Výbornou, ovšem na druhém místě taktéž bez titulu. Do třídy otevřené jsme nastupovali se 2 fenkami ze soboty. Běh ve 2 kolech, postoj, posudek opět anglicky v tichosti diktován pod stanem a my jsme museli stát dost daleko od stanu v postoji....bez sdělení ohodnocení jdou další na řadu...nakonec jak jsme běželi, tak jsme dopadli...tentokrát ovšem

Velmi dobrá 1

V duchu si říkám, dobrý, porazili jsme konkurentky z třídy otevřené...ale ta atmosféra kolem...

Do třídy šampionů nastupuje jediná fenka, multišampionka, pěkně se předváděla...nooo tak dostala Výborná 1, titul nezadán....

Nějak mi nejde do hlavy, jaké měla paní rozhodčí měřítko na zadávání titulů, či to bylo všechno nějak dopředu naplánované o nás bez nás...nechceme nikomu sahat do svědomí..tento pocit měli bohužel všichni vystavovatelé  od hovawartů a tak se o této výstavě asi ještě bude někde psát...... a my víme, že tahle paní rozhodčí nás už teda nikdy neuvidí....

Cesta domů proběhla v pořádku, naše zlatíčka všechno přečkala v pohodě a my jsme viděli zase další kus neprobádané země, projeli jsme Horehroní, viděli krásnou přírodu a o tom to cestování za výstavama taky je....tak snad někdy příště nashledanou....      

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA