Na tento výlet jsme se moc těšili. Mělo to být takové „menší“ setkání naší mateřské chovatelské stanice Gora Monte , ale hlavně jsme očekávali hodně nových informací ohledně výcviku a výstav. Taky jsme se přihlásili poprvé i na obrany, později si přečtete, jak jsme dopadli. Doma jsme naložili všechno nutné a potřebné do auta a paníček řekl :“ Tak jestli chce jet někdo vlakem, rád to uvítám. Trochu jsem tomu nerozumněl, ale panička mi vysvětlila, že to jen paníček hledá místo pro nás, když vše naložil. Na mě v kufru tentokrát zůstalo opravdu jen málo místa, ale jelikož jsem se moc těšil, tak jsem se uskromnil. :-)) Toho nejdůležitějšího přece doma nenechají, říkal jsem si. Paníček naladil do navigace Zadní Třebáň a vyrazili jsme. Po dojezdu do kempu jsme zjistili, že už tam je celkem dost lidí, kteří měli stejný nápad s využitím svého volného času a svého psa. Byli tam už Brdovi s Coddýskem a jeho bráškou Vládíkem, Chmelinovi v plném osazení, taky Anička Brázdová s maminkou a hafany a další, nám známí z výstav, příp. z internetu. Pak jsme našli pana správce, který nám předal klíčky od chatky a vysvětlil nám, jak to v kempu chodí. Ale hlavně nás zkásnul o nějakou tu korunu, teda krom pár maličkostí jsme platili skoro za všechno. :-(( Po ubytování jsme se šli přivítat s účastníky víkendu k místnímu ohništi. Dostali jsme instrukce, jak vše bude probíhat, zaplatili účast na obranách a pak jsme si večer mohli, po předvedení poslušnosti p. Brázdovou a p.Baudyšovou, vyzkoušet poslušnost i my. Docela nám to šlo, hlavně přivolání, ale stejně se máme co učit, ve srovnání s ostatními. Když už byla tma, přisedli jsme k hloučku našich kamarádů a vytvořili takovou Gora Monťáckou párty. Seděli jsme trochu stranou od ostatních, kteří u ohníčku probírali psí témata. Ale dlouhou jsme se s páníčky od Coddyse, Candyho a Merči neviděli, takže doufám, že nám to zbylí účastníci prominou. V sobotu ráno přijel figurant pan Kniha a začal nám vysvětlovat, v čem vlastně obrany spočívají. Pro nás to bylo velice poučné, byli jsme na obranách poprvé. Pak jsme čekali až na nás přijde řada dle seznamu, byli jsme ale až na konci. Já jsem mezitím hlídal chatičku a odpočíval, pak pro mě panička došla a já šel. Nastoupil jsem na plac, kde mě očekával figurant, jednou jsem si skočil na hadr a pak už jsem nechtěl. Zajímaly mě pachy v trávě než figurant a jeho hadr. Takže nám pan figurant ochotně vysvětlil – za to mu patří náš dík, že to máme doma trénovat, ale já to trénuji, jen mě ten figurant moc nezaujal, panička s hadrem u nás na zahradě, to je něco jiného,ale doufám, že se postupem času do toho dostanu. Děkuji Radce Chmelinové, která se nám po našem neúspěchu snažila poradit a dodala nám tak naději a odvahu do budoucna. A to mohla být z našeho vystoupení smutná, ale nebyla. To spíš moje panička byla lehce rozhozená, že doma to jde a na veřejnosti moc ne, teda spíš vůbec ne. Další zkušenost nejen pro mě, ale i pro paničku. Dostali jsme plno rad pro další výcvik. Pak jsme vyrazili spolu s Chmelinovými na Karlštejnské vinobraní. Cestou zpět jsme navštívili naší lidskou sestřenku – teda mojí paničky a jak se tak povídalo a povídalo – dlouho jsme se neviděli, tak čas letěl jako bláznivý a my jsme zjistili, že je čas k návratu. Když jsme odjeli zpátky do kempu, tak jsme od ostatních zjistili, že jsme zase někde chyběli a tak jsme utíkali dohnat nedohnatelné a tak jsme stihli pouze jen měření. Mrzelo nás to, ale když jsme odjížděli na vinobraní , tak jsme si nepřečetli večerní instrukce. Naše smůla. Pak bylo večerní vyhlášení a rozdávání cen…teda mimochodem , byli jsme z toho množství cen a diplomů úplně v šoku…resp. jsme to ani ve snu nečekali, musíme aspoň tímto poděkovat všem pořadatelkám a samozřejmě i sponzorům….DĚKUJEME ! Všichni dostali diplom za účast a nějaký ten dáreček ,dle vlastního výběru. V neděli ráno bylo počasí takové sychravé a později i uplakané a tak jsme pouze okoukli naše favority na obranách a šli balit. Moc děkujeme všem pořadatelům víkendu i všem ostatním za přátelskou atmosféru a za velmi cenné rady , které jste nám během celého víkendu udělovali. Velký dík patří i našim sponzorům, bez kterých by to prostě nebylo ono. Každý je přece rád za svou snahu odměněn, a psi obzvlášť. www.alavis.cz www.baron.cz www.4tlapky.cz |