Speciální výstava hovawartů Kroměříž 10 05 2008
SPECIÁLNÍ VÝSTAVA HOVAWARTŮ - KROMĚŘÍŽ – 10.5.2008
Poprvé co máme Dantíka, vyrazili jsme na tak vzdálenou výstavu. Ale touha získat dobré ocenění nás přiměla tak učinit.
Jelikož dálka od nás je to značná /300 km/ rozhodli jsme se, že z toho uděláme takový malý výlet. Vyjeli jsme s manželem už v pátek, ubytovali se na Bezměrovském dvoře v obci Bezměrov a po dobré večeři jsme si šli za podvečerního sluníčka okouknout okolí na Hané. Byl to takový balzám na duši zmítanou lehkými nervy, jak to bude v sobotu vypadat. S radostí jsme pozorovali, jak na přilehlých polích běhá daleko více zajíců než u nás a náš původní záměr vypustit Dantíka na volno se zdál nereálný. Nechtěli jsme riskovat, že si to i se zajícem namíří zpět domů. Okolo desáté hodiny jsme se vrátili zpět na penzion a ubytovali Dantíka na poskytnuté terase přímo u pokoje. Čekalo ho první přespání tzv. pod širákem, ale bylo to pro jeho dobro, uvnitř pokoje bylo hodně teplo a tak Dantík nechtěl ani moc baštit a rovnou ulehnul na deku a spal. Po jeho vzoru jsme učinili totéž. Ráno jsme si objednali snídani na sedmou hodinu, vyřídili ubytovací formality a vyrazili směr Kotojedy. Cestu na Bedeu jsme našli bez problémů, neb naše navigace v kufru…kňučící Dantík…nám jasně ukázala, že dál už vede jen cesta hovawartí. U brány nás čekal pan veterinář a výběrčí parkovného. Zaparkovali jsme a šli okouknout plac. Sluníčko už bylo v akci, ale stále bylo všude plno stínu. Ubytovali jsme se u kruhu psů, rozložili náš židličkodekový tábor a bránili vlastním tělem i místo pro naše kamarády z Beskyd…Ivču a Árnyho. Pomalu se začal prostor zaplňovat. Zjistili jsme , že na stejném areálu se chystá i klubová výstava dobrmanů, kteří jsou naší další srdeční záležitostí. Tak jsme si prohlédli opravdu krásné zástupce tohoto plemene a šli si vyzvednout výstavní papíry. Pak už dorazila Ivča s celou svojí početnou doprovodnou družinou doprovázenou fešákem Árnym.
Úvod výstavy patřil tentokrát vyhlášení Nejlepšího pracovního hovawarta roku 2007, kterým se po zásluze stala Cindy von Philippsdorf s panem Ing.Pospíšilem.
Pak se nám předvedli na svém svodu plemeníci a my pozorovali jací fešáci a jak výkonní plemeníci mezi hovawarty jsou. Opravdu krásná podívaná.
Pak už začala výstava samotná. Naší paní rozhodčí byla Elizabeth Kapsch z Rakouska, milá a příjemná to paní, která svojí chutí a ochotou posoudit důkladně všechny vystavující hovawarty, dala se hned do práce. Důkladnost ovšem zabere hodně času a taky velká účast hovawartů značila, že na řadu půjdeme hodně po obědě. No nakonec to byla druhá hodina odpolední a jelikož nás nastoupilo do třídy otevřené hned 26 zástupců, byli jsme rozděleni od čísla 29-40 a 41 – 54. My měli číslo 47, tudíž druhá skupina. Odebrali jsme se opět za pásku a čekali a pozorovali,jak si vedou naši soupeři. V první skupině byla naše kamarádka Martina se svým Albertem z Nedabylské vísky. Ač krásně předvedení a krásného zevnějšku Bertíka, odnesli si pro tentokrát známku VD. Když byli všichni z první skupiny posouzení, nastupovali jsme my. Čekání na posouzení bylo opravdu nekonečné a sluníčko si z nás dělalo buřtíky na ohni. Musela jsem mít brýle, jelikož bych pak paní rozhodčí ani neviděla. Přišla chvíle Ivči a Arnyho, posouzení bylo důkladné a my očekávali podle toho, jak se jim dařilo, že to bude V. Bohužel to dopadlo jen na VD,ale i tak se jim vystavování povedlo. Pak se předvedl další náš kamarád z kruhu Cyrol Bukový háj, který nakonec celou třídu otevřenou vyhrál a získal titul V 1 CAC….gratulujeme !! No a nastupovali jsme my. Po úvodním seznámení a posuzování hlavy, očí, uší, těla přišli na řadu zuby. Musím Dantíka pochválit, bylo to zase o kus lepší jak na minulé výstavě a tak jen malé zaváhání. Pak jsme ukázali běh a čekali na resumé. Paní rozhodčí nešetřila chválou a páníček poslouchající u stánku rozhodčích slyšel jen samé superlativy. Ale to nejdůležitější neslyšel, jakou budeme mít známku, naštěstí tam byl manžel Katky od Cyrola a přišel nám říct , že je to Výborná !!!! Hurááááá!!!! Byla jsem šťastná a ač slunkem ozářená stále nevěřící. Kdybych mohla, běžela bych se hned podívat na tabuli s výsledky a přesvědčit se na vlastní oči, že tomu tak je. Tak jsem si jen manžela požádala o trochu vody, neb mi samou radostí úplně vyschlo v ústech. Takže jsem to symbolicky zapila minerálkou. Další čekání na výběr do finále bylo nekonečné. Nakonec jsme se do užšího výběru nedostali a drželi palce Cyrolovi. Nakonec nezklamal a vyhrál. Moc mu to přejeme.
Všechny vybrané finalisty čekalo dlouhé čekání na rozhodující boj až po posouzení všech dalších tříd. Konečné resumé přišlo na řadu něco málo po šesté hodině večerní. Vydrželi jsme tentokrát až do konce a stálo to za to. Viděli jsme famózní vyhrání Ulsana Gasko Prim, předvedení Nejlepšího plemeníka Kody Plavý vítr se svými 11 dětmi, kteří byli na výstavě max. úspěšní a taky Nejlepší fenu výstavy a Nejlepšího veterána. Poté jsme se rozloučili se všemi kamarády a majíc před sebou tři hodiny jízdy,vyrazili na cestu.
Gratulujeme všem úspěšným !! Děkujeme všem, kdo nám drželi palce a podporovali nás.
Dostali jsme krásný posudek:
25- měsíční silný plavý pes, hezká hlava, středně hnědé oko, korektní ucho, krásný pigment, korektní osrstění v barvě i struktuře, krásné úhlení v postoji, ocas v pořádku, varlata kompletní, krásný plynulý pohyb, pes musí nasbírat mnoho zkušeností v kruhu, proto dnes ještě výborná.